|
|
Numerozita u hudebníků
VOTAVOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis spojení mezi hudbou a numerozitou, která souvisí s nesymbolickou matematikou. Zabývá se možnostmi, jakými může působit ranný intenzivní hudební trénink na matematické schopnosti, a to především na aproximální numerický systém (ANS). Aproximální numerický systém se řadí mezi tři základní matematické systémy, které tvoří základ symbolické matematiky. Kromě možností propojení hudby a matematiky se práce věnuje i matematické úzkosti, která vzniká nejčastěji již při prvním kontaktu se školní matematikou a značně ovlivňuje rozvoji matematických schopností i u nadaných jedinců. Tato práce předkládá nezpochybnitelné důkazy o tom, že má hudební výcvik vliv na matematické schopnosti a že by mohl být využíván k tréninku aproximálního numerického systému a díky tomu zlepšovat matematický výkon, potažmo redukovat matematickou úzkost. Ovšem hlavním cílem práce není pouze poskytnout důkazy o propojení hudby a matematiky, ale má také sloužit jako podnět k dalšímu výzkum.
|
|
|
Aproximální numerický systém u vysokoškolských studentů matematiky; evokované potenciály
VESELÝ, Denis
Tato Bakalářská práce se zabývá návrhem popisu vlivu kompromisu rychlosti vůči (SAT) přesnosti, na výkon v testu aproximálně aritmetických úloh, u vysokoškolských studentů matematiky. Zaměřuje se jednak na popis neurálních korelátů zpracování čísla, měřených skrz mozkovou aktivitu, při výkonu zmiňovaných úloh. Stejně tak jako na behaviorální vliv, na výsledky těchto měření. Aproximální numerický systém (ANS), stojící za těmito koreláty, je jedním ze systémů, jež tvoří základ symbolické matematiky. Jako takový je tedy předmětem širokého výzkumného zájmu, napříč psychologickými disciplínami. Existuje však relativně nízký počet prací zabývajících se vlivem kompromisu rychlosti vůči přesnosti, jako zátěže na získaná data. A to i přesto, že se jedná o významný behaviorální fenomén kognitivních věd. Udává totiž tendenci jedince dosahovat nízkých reakčních časů na úkor přesnosti a vice versa. Práce se tedy věnuje popisu, jak aproximálního numerického systému, tak kompromisu rychlosti vůči přesnosti, navrhuje možnosti testování obou fenoménů a nastiňuje další možné směřování ANS výzkumů obdobného zaměření.
|
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Neurální koreláty aritmetických funkcí
PLASSOVÁ, Michala
Předkládaná práce se soustředí na popis vztahu mezi mozkovou aktivitou během řešení aproximálních aritmetických úloh a výsledky naměřenými zkrácenou baterií Stanford-Binetova inteligenčního testu u předškolních dětí. Potvrzujeme vliv komponent N1, N2, P2p a pozdních posteriorních komponent na nesymbolické numerické zpracování. Zároveň poukazujeme na vliv maturace u všech zjištěných komponent a pozornost dále soustředíme na rozdíl v amplitudě komponent a rychlosti jejich nástupu po prezentaci stimulu. Z naměřených dat vyplývá, že právě výška amplitudy a nástup komponenty mohou sloužit jako indikátory inteligence u předškolních dětí. Obě složky totiž souvisí s rychlostí kognitivního zpracování, u které byla opakovaně prokázána významná korelace s G faktorem inteligence. Obzvláště slibně se pro potenciální diagnostiku z našich výsledků jeví komponenta N2, jež souvisí s inhibiční kontrolou exekutivních funkcí. Obecně je však výrazná pozornost věnována komponentě P2p. Ta nicméně v našem výzkumu vykazovala nekonzistentní výsledky z hlediska výšky amplitudy, což přikládáme nízkému rozptylu inteligence u měřených probandů.
|
|
|
Numerozita u vysokoškolských studentů
KRATOCHVÍLOVÁ, Dominika
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku numerozity u vysokoškolských studentů humanitních oborů. Cílem je tedy porovnání matematických schopností a hrubého matematického odhadu u lidí studujících humanitní obor. Teoretická část se zabývá matematickými schopnostmi a jejich narušením, numerozitou a především vymezením aproximálního numerického systému. Dále je popsána elektroencefalografie neboli EEG, což je metoda, pomocí níž byly získány data pro tento výzkum. Praktická část je rozdělena na dvě části, kdy se nejprve testují probandi. Pracuje se standardizovaným testem, který dále umožňuje probandy rozdělit na matematicky nadané a nenadané. Stěžejní částí výzkumu je analýza získaných dat pomocí elektroencefalografu (EEG), jež umožňuje porovnání mezi výše zmíněnými cílovými skupinami. Záměrem této bakalářské práce je rozšíření informací o numerozitě. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 8 probandů, kteří se pohybovali ve věku 19-25 let. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že oproti předešlým výzkumům, kdy se objevila výrazná aktivita v parietální části na levé straně, lze vidět výraznou aktivitu v parietálně-okcipitální a okcipitální oblasti, a to na obou dvou stranách (ne pouze na levé straně). Dále byla prokázána korelace u probandů, kteří dosáhli nadprůměrných výsledků v inteligenčním testu (Test Struktury Inteligence - IST) a došlo k rychlejšímu zpracování hrubého matematického odhadu. Probandi, kteří dosáhli podprůměrných výsledků v inteligenčním testu měli pomalejší zpracování hrubého matematického odhadu. Ukázalo se však, že i když probandi s nadprůměrnou matematickou inteligencí zpracovali výsledek dříve, jejich reakční doba byla delší.
|
|
|
Numerozita u dětí s Aspergerovým syndromem
KLEMPÍŘOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na popis hrubého matematického odhadu u dětí s diagnózou Aspergerův syndrom pomocí kognitivních evokovaných potenciálů. V teoretické části je popsán Aspergerův syndrom, elektroencefalografie neboli EEG a kognitivní evokované potenciály, zkratkou nazývány ERP, které umožnily získat a popsat výsledná data. V neposlední řadě je popsána nesymbolická matematika, dále systémy podílející se na hrubém matematickém odhadu, jejich neuroanatomie, vývoj matematických schopností u dětí školního věku a numerozita u dětí s autismem. V empirické části je popsána metodologie výzkumu, jehož cílem je popsat schopnost hrubého matematického odhadu u dětí s Aspergerovým syndromem. Výzkumu se účastnilo 6 subjektů ve věku 10-14 let. Data neurálního typu, získána pomocí elektroencefalografu, byla zpracována pomocí programu Matlab pomocí toolboxu EEGlab. Do výsledné EEG i behaviorální analýzy bylo zahrnuto všech 6 subjektů. Výsledná analýza prokázala, stejně jako v předešlých výzkumech na toto téma, výraznou aktivitu v parietální oblasti. Bylo prokázáno, že u participantů, kteří v subtestu Počty v rámci Stanford Binetova inteligenčního testu dosahovali nadprůměrných výsledků, docházelo k rychlejšímu zpracování než u participantů s průměrnými výsledky v subtestu Počty. Z behaviorální analýzy je možné usuzovat na vztah mezi symbolickou a nesymbolickou matematikou. Výsledky ukazují, že u participantů nadprůměrně úspěšných v subtestu Počty dochází k rychlejšímu zpracování, tedy hrubý matematický odhad probíhá rychleji.
|
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
host ::
RSS.